Wednesday 26 August 2020

Maminky dětem

 Vyslaný učitel z ČR do Austrálie už odcestoval, a tak se rodiče ujmuli výuky. Děkujeme všem zúčastněným za čas a práci pro naši komunitu. Rádi vás uvidíme každý pátek od 5,15 na adrese 51 Coglin street Brompton 5007. 

Nová paní učitelka bude brzy ve spojení, ale bohužel nemůže docestovat do Austrálie kvůli Covid restrikcím, které Austrálie má. Bude pracovat od září 2020 online. Zájemci prosím napište ceskaskolaadelaide@gmail.com







Sunday 29 March 2020

Online schooling

Mr Kostecka, our community teacher who was sent from Czech Republic government, will teach children Czech language online.
Please dont hesitate to contact me ceskaskolaadelaide@gmail.com, +61421 777 118 for any updates, details regarding Czech school at Adelaide.
We wish you save time. 
Bety 
0421777118

Tuesday 9 May 2017

Několik postřehů českého učitele v Adelaide

PRVNÍ DOJMY Z AUSTRÁLIE

Několik postřehů českého učitele v Adelaide

Uplynulydva měsíce mého působení v české škole v Adelaide. Rád bych se podělil s krajany o své dojmy jak z této země, tak z výuky na Coglin Street.
Učitelování v zemi tak odlišné od České republiky má svůj půvab i úskalí. Na to jsem byl trochu připraven díky svému tříletému lektorskému působení v Pekingu, ale každé působiště je samozřejmě jiné a vyžaduje od učitele specifický přístup.

Byl jsem hned po příletu informován, že česká a slovenská komunita v Adelaide není tak početná jako třeba v Melbourne nebo v Sydney, ale pyšní se tím, že její Československý klub je nejstarší ze všech podobných institucí v celé Austrálii. Naši krajané zde obsáhnou všechny věkové skupiny, od 1,5 letých dětí až po 80letého, stále ještě nesmírně činorodého osmdesátníka Karla Řehořka, bývalého loutkoherce a nynějšího správce klubové knihovny.
Součástí klubu je škola pro české, resp. čechoaustralské děti. Na tom, že se z původního literárního kroužku změnila od roku 2014 již skutečné výukové místo, má zásluhu paní Alžběta Tichoňová, která zde řediteluje.

Nejprve první postřehy ze školy. Značné nároky klade na učitele pestrá věková a jazyková rozrůzněnost dětí. V Austrálii začíná povinná školní docházka již v pěti letech, ale řada rodičů žádá o odklad. Český učitel tak musí sdružit do jedné skupiny – těch nejmenších – předškoláky od věku 3 do 6 let, což samozřejmě činí značné nároky na práci v hodinách. Druhá skupina, odpovídající zhruba české 1. třídě, zahrnuje děti ve věku 5 až 6 let. Třetí, nejpokročilejší z hlediska učebních předpokladů, navštěvují děti od 7 do 9 let.
Věkový rozdíl žáků jednotlivých skupin však není největší výzvou, jíž učitel čelí. Daleko svízelnější překážku představuje skutečnost, že v každé skupině se scházejí děti s naprosto různou vstupní úrovní jazykové kompetence: od těch, které česky vůbec nemluví a rozumějí jen málo, přes ty, které česky sice jakž takž rozumějí, ale rovněž nemluví až po děti, jež se vyjadřují plynnou češtinou.
S ohledem na rozdíly v jazykové úrovni dětí i na různé poměry v rodinách (oba rodiče Češi – jeden rodič Čech, jeden Australan; dlouhodobější usedlíci – čerstvě přibyvší rodiny)jsem uspořádal hodinovou přednášku na téma „bilingvnost“, při níž jsem se mj. pokusil poradit českým maminkám, jak postupovat, aby si ty děti, které česky nemluví, naši mateřštinu postupně aktivně osvojili. Jsem velmi rád, že se přednáška setkala s kladným ohlasem a že byl vznesen požadavek, aby byla prezentována v angličtině na několika adelaidských základních školách – věřím, že se bude hodit i Nečechům, protože smíšených manželství všech národností je v této zemi opravdu hodně.
Český učitel v Austrálii se musí také připravit na poněkud uvolněnou kázeň dětí – tedy poměřováno českými zvyklostmi. I na to jsem byl připraven, třebaže realita je vždy trochu jiná než představy. Děti jsou zjevně zvyklé z australských škol na to, že je při vyrušování učitel neusměrní, občas se nekoncentrují na zadaný úkol. Pokouším se velmi taktně, ale důsledně vést děti k tomu, že když je škola, musejí být nastolena alespoň základní pravidla hry a výuka by neměla být narušována větší nekázní. Děkuji českým rodičům za to, že mne v této snaze podporují – vědí jistě, že je to jen ku prospěchu rychlejšího pokroku dětí.
Při nácviku čtení postupuji v české škole v Adelaide genetickou metodou, stejně jako kolegové australští. Ta se, na rozdíl od písma ComeniaScript, i v Česku plně osvědčuje. Pokud jde o psaní, jsem na základě svých zkušeností i výsledků nejnovějších výzkumů přesvědčen, že nácvik spojitého písma podstatně více rozvíjí psychomotoriku malých žáků a vede je k větší koncentraci. Kapitolou samou pro sebe je pak způsob, jakým děti drží psací náčiní. Viděl jsem (a to i náhodně v jednom pořadu australské televize) držení á la kolek i sekyra, u samé tuhy i uprostřed tužky, šikmo i kolmo k papíru; viděl jsem též obličeje pisatelů nalepené až na sešit. I zde bych chtěl poprosit rodiče o podporu v mém úsilí naučit děti základním návykům v této oblasti, jež se plně osvědčují v celé západní Evropě.

Celkově je ovšem práce zdejšího českého učitele nesmírně zajímavá. Je to krásná výzva; řada dětí udělala již po měsíci a půl výuky viditelné pokroky jak v čtení, tak i psaní; některé dosud unilingvní děti se již nesměle pokoušejí o první česká slova či jednoduché věty. Velmi povzbuzující je pozitivní ohlas maminek (ve dvou případech i českých tatínků) na dosud odvedenou práci. Lze věřit, že po završení celého školního roku bude spokojenost všech ještě větší.

V minulých letech byla práce českých učitelů a učitelek v Austrálii pojata tak, že trávili tři měsíce v Perthu, pak se přesunuli do Adelaide a konečně působili několik týdnů i u krajanů na Novém Zélandě. To rozhodně nebylo optimální ani pro učitele, ani pro děti. Nešlo dost dobře zavést koncepční, dlouhodobější plán výuky; stěhování a seznamování se s jiným prostředím kladlo na učitele značné nároky;přenášení způsobu práce v jednom městě do města jiného nedělalo úplně dobrotu. Proto je třeba velmi přivítat rozhodnutí Ministerstva zahraničí a školství, aby český učitel působil po většinu školního roku na jednom místě, jen s kratším, asi čtrnáctidenním „odskokem“ na Nový Zéland v červenci, v době dvoutýdenních australských prázdnin.

Je jistě pochopitelné, že i při značném časovém a pracovním vytížení se český učitel také rád seznámí s reáliemi, přírodou a zvyklostmi země, v níž dlouhodobě působí – navíc v zemi pro Čecha tak přitažlivou svojí exotikou. Zde bych rád vyzdvihlobětavostředitelky Bětky, která pro mne zorganizovala řadu výletů do centra města i do širokého okolí, včetně tolik kýžené návštěvy přírodních parků s klokany, koalami, wombaty a dalšími zástupci zdejší podivuhodné přírody. Eukalyptové háje mne překvapily mentolovou vůni, nádherně modré moře zlákalo ke koupeli ještě v dubnu a mořské plody chutnají báječně.
V Hahndorfu jsem si chtěl oprášit němčinu, ale už jí tam prý skoro nikdo nemluví – zato na nedaleké farmě jsem viděl své první ryze australské klokany, emu a ostriche. Navštívil jsem i zajímavý festival středověku v Gumeracha, projel se s Jirkou Švehlákem na kole k ústí řeky Torrens, prošel si městské centrum a navštívil ZOO. Opravdu bohatý a velmi hezký program.
Jediné, s čím jsem se musel srovnávat hodně dlouho, je „keep-left-driving“. Zrcadlově převrácený obraz vozovky v mozku je opravdu chuťovka. Každou vteřinu jízdy jsem si říkal – dámy prominou – drž se vlevo, vole, vlevo! Ale kde je vlevo, když odbočujte do šestiproudé highway?? A když jsem zvládl i tohle, přišel další malér. Vždycky jsem si myslel, že tak jako Praha nemůže být rozkopané žádné jiné město na světě. Hluboký omyl: může – Adelaide! A ke všemu tomu vrtání a kopání se svádí doprava do nečekaných pruhů, objevují se ze dne na den zákazy vjezdu, kde předtím nebyly… Jednou jsem zakufroval z Grange Rd. – South Rd.Junction až do Dudley Parku, protože odbočku na TorrensRd.jsem přes staveniště neviděl. Naivně jsem se zeptal na cestu nějakých Indů. Ačkoli jsem vystudoval angličtinu na Karlově univerzitě, pochopil jsem, že snad (!) hovoří tímto jazykem, jen podle předložek a spojek.

Ale zase chvíli pozitivně, protože pozitivně tu jasně dominují: Nádherná je v Austrálii noční obloha. Znal jsem ji sice už z pobytu na Tahiti, ale teprve tady jsem si ujasnil, že nad hlavou nám planou vlastně dva Jižní kříže – a ten nepravý je přitom větší! Teprve Jirka Švehlák mě zorientoval pomocí „pointers“. Velkým překvapením pro mne bylo, když měsíc ve tvaru céčka postupně dorůstal, místo aby couval. I zrobil jsem si z papíru půlměsíc, zavěsil ho v pokoji na lustr a podíval se na něj ze strany C. Pak jsem obešel pokoj na jižní polokouli – a ejhle: vidím D. No a protože měsíc si samozřejmě dorůstá či couvá bez ohledu na protinožce, bylo rázem jasno. Venuše září daleko jasněji než na severu, ale nádherný Orion, který je vidět na obou polokoulích, mně každou noc připomíná domov.

Na závěr bych rád znovu poděkoval Vám všem, kteří jste se mne zde ujali a opravdu úžasně mně pomáháte při adaptaci na nové prostředí. Paní Bětce, Sylvě, Jirkovi, paní Janovské (díky jejíž vyhřívané dece spím v teple) a rodičům za neobyčejně přátelský a vstřícný přístup. Budu dělat vše, co je v mých silách, abych to splácel smysluplnou prací se svými žáčky a žáky.

Srdečně

Jiří Kostečka

Friday 7 April 2017

Výuka s panem učitelem p.Kostečkou

Výuka probíhá každý pátek v Československém klubu, 51 Coglin street Brompton 5007

5,15 - 6,00  Mateřinka (děti od 0-4 and nonspeaking Czech)

6,15 - 7,00
 Skupina 1 (děti od 5-7 a děti, které neumí číst česky)


7,15 - 8,00  Skupina 2 (děti od 7 nahoru)


Individualní hodiny jsou v úterý, ve čtvrtek, v sobotu.

Wednesday 15 March 2017

Friday 13 January 2017

Základní škola v Březové

Přihlášení dětí na ZŠ Březová

Každý občan ČR by měl mít možnost a povinnost přihlásit své děti k základnímu vzdělání v ČR. 

ZŠ Březová je otevřena individuální výuce ( domácí nebo komunitní v rámci naší školy Adelaide). 
Děti MUSÍ mít Občanství ČR, Tj. Rodný list nebo Osvědčení o občanství. 
Jakmile budete mít tento papír, škola pro vaše dítě bude otevřena. 
Myslím, že začneme s novým panem učitelem postupovat v rámci osnov ZŠ Březová, abychom měli na čem stavět a možnost posouvat se dál. 
Děti, které se chtějí přihlásit do ZŠ Březová, musí mít 6+ . Na rok 2017 musí být dítě zapsáno do Dubna 2017. Škola začíná v září 2017, ale pan ředitel je ochotný začít i dřív v případě našich potřeb. 
Prosim, napište mi na e-mail ceskaskolaadelaide@gmail.com nebo na FB zájemce o výuku on-line a zda-li maji děti rodný list nebo legální dokument o občanství. Každý rodič musí přihlásit své dítě individuálně. 


Thursday 17 November 2016

Konference

 Prosím poslechněte si hlasy krajanských učitelek, které navštívily 5. -6.11 Konferenci Českých a Slovenských škol v Austrálii a na Novém Zélandu konanou tentokrát v Sydney. 

http://www.sbs.com.au/yourlanguage/czech/en/content/czech-and-slovak-schools-australia

Záznamy z prezentací jsou na YouTube kanálu školy. ( jestli nejsou tak budou :)

Naše děti, Nadia, Pepi a Anička měly možnost se něco naučit v rámci České školy v Sydney.
Zde jsou fotky ze třídy a paní učitelky s našimi dětmi. Moc děkujeme!!!